Fotografie mě natolik zaujala, že jsem si s chutí obstaral pár moudrých knížek o fotografování, potřebné zařízení pro tvorbu fotografie a moje další snímky tak vznikaly v naší koupelně, která se často proměnila, k mrzutosti ostatních, v černou komoru.
Velkou revoluci přinesla digitalizace, které jsem se nevyhnul ani já. Bylo mi jasné, že digitální fotografie ještě zdaleka nenahradí fotografii klasickou, nicméně mi bylo velmi sympatické, s jakou kreativitou se fotograf setkává. Možnosti úprav snímků a jejich archivace byly a jsou úchvatné. A ještě jeden nesporný klad digitální fotografie má: je téměř zdarma, pomineme-li počáteční investici do kvalitního digitálního fotoaparátu, která mnohdy není zrovna malá.
Nicméně i přesto jsem si svůj první digitální fotoaparát koncem roku 2001 pořídil. Byl to Olympus 2100 UZ. Později přišel na řadu Sony DSC F717, a nyní vlastním digitální zrcadlovky Nikon D70 a Nikon D300s, se kterými jsem velmi spokojen. Pouze někdy nostalgicky vzpomenu na své začátky, kdy pořídit fotografii a následně ji vyvolat, nebyla tak jednoduchá záležitost, ale přece jen to mělo své nenapodobitelné kouzlo.